Jdi na obsah Jdi na menu
 


Den 9 - neděle

Na tak klidném místě se i nádherně spalo. Ale museli jsme vstát, čekala nás další anglická snídaně a další cesta. Navíc dnešní přesun byl poměrně dlouhý.

Začátek cesty nás vedl po úzkých skotských cestách, ale zanedlouho se silnice rozšířila. Nejeli jsme nejkratší cestou, chtěli jsme vidět nejvyšší horu Spojeného království – Ben Nevis, jejíž vrchol se nalézá ve výšce  1344 metrů nad mořem.Ambice, abychom na horu vystoupili, jsme neměli, chtěli jsme jí alespoň vidět. Moc se to ale nedařilo, bylo opět deštivo, nízká oblačnost a vrcholky hor se ztrácely v mracích. Kousek za Fort Wiliams jsme odbočili k lanovce Nevis Range. Její horní stanice je ve výšce 650 metrů a dá se odtud kousek popojít k vyhlídce na Ben Nevis nebo se dá pokračovat až na vrchol. Dolů se pak dá sjet buď zase lanovkou, nebo je možné vypůjčit si horské kolo a sesvištět dolů. My jsme si vybrali návrat lanovkou. A rozhodli jsme se také od lanovky nikam dál nepokračovat. Nic moc nebylo vidět a jen panoramatické fotografie nám ukazovaly, co bychom viděli, kdyby něco vidět bylo.

Cesta nás i dále vedla fantastickou hornatou krajinou, silnice byla lemována jezery. V národním paku Loch Lomond jsme si udělali zastávku a krátkou procházku pod hory. Glasgow jsme minuli a zamířili k jihozápadu.Navečer jsme dojeli do Cairnryanu. Penzion stál u hlavní silnice přímo na mořském nábřeží a z pokoje jsme měli výhled na moře.Do nedalekého přístaviště P+O připlouval trajekt ze severního Irska a byl to nádherný pohled z postele.

V baru v penzionu jsme večer chvíli poseděli a domluvili si přípravu snídaně sebou na ráno. Náš další trajekt opět odjížděl dříve, než bude v penzionu čas snídaně. Proto jsme také šli brzo spát, zmeškat některý z ranních trajektů pro mě byla noční můra. Znamenalo by to dost velké problémy s dalším pokračováním cesty.