Den 15 - sobota
Přes žaluzie nepronikalo žádné světlo a už to vypadalo, že se nikdy neprobudíme. Ale předvídavě jsem si nařídili budík, takže jsme nakonec dorazili včas na snídani. Společně s námi seděla u jednoho stolu skupina ubytovaných Němců. Alspoň já si v tu chvíli připadal jako euroobčan. S manžely, kterým ubytování patřilo, jsem mluvil anglicky, na poznámky našich spolustolovníků jsem reagoval německy.
A po snídani jsme si přenesli věci do auta a začala poslední etapa naší cesty. Domů to bylo 1200 kilometrů. Minuli jsme Amiens, podle ukazatelůto bylo jen malý kousek do Paříže. V Remeši jsme zdálky viděli katedrálu. Po dvou hodinách jsme se střídali v řízení a střídání jsme využívali i k tankování paliva a občerstvení osádky. Následovaly Mety, Saarbrucken a byli jsme v Německu. Po zkušeostech z květnové cesty do Kodaně jsem měl obavy z provozu na německých dálnicích, ale tentokrát nebyl žádný problém. Kaiserslautern, Mannheim, Hockenheim, kde dálnice vede kolem okruhu Formule 1. V Sinsheimu jsem při pohledu na vystavená letadla zavzpomínal na naši návštěvu v tamním dopravním muzeu.V Norimberku už jsme byli skoro doma. Na Rozvadově jsme překročili hranice zpět do Čech a ještě za světla jsme dojeli až domů. Zaparkovali jsme a zašli do restaurace U partyzána na večeři a zapít prach cesty pivem. Zrovna tam něko z místních měl oslavu, takže jsme se i zdrželi.
Cesta po ostrovech je za námi. Nenastal žádný větší problém, vyjma ubytování u Clifdenu, kde jsem si neodkontroloval přesnou adresu a ve dvou dnech nám to prodloužilo časy na cestě. Šárka by zase do některých míst jela ráda znovu. Pokud bych podobnou cestu plánoval příště, nepokoušel bych se stihnout všechno. Čtrnáct dnů bylo na celou Anglii, Skotsko, Severní Irsko, Irskou republiku, Wales a Normandii málo. Mě by lákalo i severní Skotsko, Orknejské a Shetlandské ostrovy. Víme, že naplánovat a absolvovat podobnou cestu neznamená žádné nezodpovědné dobrodružství, ale prima zážitek. Snad někdy příště zamíříme zase i tímto směrem.
Pokud je to pro někoho důležité, najeli jsme šest a půltisíce kilometrů se spotřebou 6,2 litru na 100 kilometrů. Nepotkala nás jediná porucha, nebyli jsme přistiženi při žádném dopravním přestupku. Pětkrátjsme jeli přes moře trajektem, jednou pod mořem vlakem.