Den 12 - středa
Ráno nás probudilo sluníčko. Z našeho pokoje byl nádherný výhled na moře. Krásné ráno. I palačinky se vydařily a po nějakém čase jsme si zase po ránu pochutnali. I dnešek jsme měli ovlivněný nepřekontrolovanou adresou ubytování. Čekalo nás o osmdesát kilometrů, miimálně jednu hodinu, jízdy navíc. Bylo nám to líto zejména mezi ubytováním, které bylo blízko Clifdenu, a městem Galway. Silnice se vinulahornatou krajinou s množstvím jezer, ale nebyl čas na delší zastávku. Dnešní atrakcí číslo jedna byly Mohérské útesy, turisticky nejvyhledávanějším místem Irské republiky. Zejmén poslední úsek cesty byl dobrodružný. Poté, co jsme opustili silnici N67, motali jsme se přes vesnice okreskou. Silnice byla úzká, rozšíření bránily kamenné zídky, které rozdělovaly jednotlivé pozemky. Vyhnout se se širším vozidlem, autobusem nebo náklaďákem není úpně jednoduché.
U návštěvnického centra Mohérských útesů se nám podařilo bez problémů zaparkovat. Dále už jsme museli pěšky. Mohérské útesy jsou břidlično-pískovcové útesy, které jsou s výškou přes dvěstě metrůnejvyššími útesy v Evropě. Typiskou součástí panoramatu je O´Brienova věž. Pokud by něomu nestačil pohled k mořské hladině z výšky přes dvěstě metrů, může za pár eur vystoupat v rozhledně ještě o několik metrů výše. Z útesů je nádherný výhled na Aranské ostrovy. Opět jsme nachodili několik kilometrů. Návštěvu útesůjsme zakončili obědem v restauraci v návštěvnickém centru.
A pak už jsme zase jeli napříč celým Irským ostrovem. Vypráví se, že v Irsku se najde desítky odstínů zelené, a je to pravda.
Na jednom místě dálnice jsme platili mýto. Před odjezdem jsem se zaregistroval v elektronickém systému úhrady mýtného, ale mýtná jednotka mi dorazila domů až během cesty. K večeru jsme dojeli do městečka Rosslare a ubytovali se v penzionu, který patřil milé místní babičce. Ptala se nás, jak se nám Irsko líbilo. Podle pravdy jsme odpověděli, že velmi. Ptala se i, kde všude jsme byli a i na to jsme dokázali odpovědět. Postěžovali jsme si na počasí, které nás občas potrápilo a babička se velmi diila. V Rosslare už tři týdny nespadla ani kapka.