Den 13 - čtvrtek
Vychutnali jsme si snídani v hotelové jídelně vedle prosklené stěny do pekárny. A jeli zase dál. Taktika pro dnešní den byla opět dojet do cílového místa co nejdříve po době, od kdy je možné se ubytovat a relaxovat u moře.
Cesta rychle ubíhala. Míjíme Gironu, Figueres a jsme ve Francii. Snad zase někdy nashledanou, Španělsko.
Francie – Perpignan, Agde a zastavujeme na dálničním odpočívadle. Příjezd je mi povědomý a skutečně, jsme na tom samém odpočívadle s výhledem na moře a cikádami, jako před dvěma lety.
Marseille objíždíme a krátce po čtrnácté hodině jsme kousek za Marseille v La Ciotat v apartmánovém ubytování. Máme obývák s kuchyňským koutem, ložnici, toaletu a koupelnu. V předsíni stojí palandy pro děti. Prima místo na rodinnou dovolenou. Z terasy vidíme přímo do hotelového bazénu a o kus dál máme výhled na moře. Chvíli jsem přemýšlel, kde si asi koupíme něco k večeři, při příjezdu jsem nikde žádný obchod neviděl, ale ve chvíli, kdy se rozhlížím z terasy, zahlédl jsem supermarket Aldi jen kousek od nás. Došel jsem tedy na nákup, a jakmile byl uložen v lednici, vyrazili jsme k moři.
Po pár minutách chůze jsme byli u mořského nábřeží a prvním schodištěm sestoupali k pláži. Mořské dno je tu skalnaté, jakoby z obrovských kamenných desek. Voda je průzračná a trávíme tu zbytek odpoledne. Pozorujeme plachetnice na moři a různé drobné živočichy na dně.
Po koupání jsme se ještě po pobřeží prošli dále. Šli jsme kolem kempu, v kterém bylo zaparkováno množství aut s polskými značkami. Zřejmě fotbaloví fanoušci, Stade Velodrome v nedalekém Marseille byl jedním ze stadionů, na kterém se mistrovství Evropy konalo.
Po návratu do apartmánu jsme si prostřeli na terase a povečeřeli při výhledu na moře.