Den 1 - sobota
Vrátili jsme se k sobotnímu startu cesty. Avon pochod byl tentokrát v nekolidujícím termínu. Ovšem museli jsme oželet návštěvu tradičního dne Kozla ve Velkých Popovicích.
Jeli jsme přes Německo – po A9 na Mnichov, Memmingen, Lindau. Za Lindau jsme opustili dálnici, protože kvůli krátkému přejezdu přes rakouské území se mi nechtělo kupovat rakouskou dálniční známku. Měli jsme se sice přes Rakousko i vracet, ale k oběma cestám by nám desetidenní dálniční nálepka časově nepostačovala. V městečku Bregenz na břehu Bodamského jezera jsme se na nábřeží zastavili. Bylo ideální počasí na letní dovolenou – bezoblačná modrá obloha, teplo.
Šárka neodolala a alespoň po kolena sestoupila po schůdcích do Bodamského jezera. Voda byla ještě chladná. V cukrárně jsme si koupili zmrzlinu a pokračovali dál. Přejeli jsme do Švýcarska, zakoupili celoroční dálniční známku a po několika kilometrech po okresní silnici jsme najeli na dálnici. Okresní silnice se vinula podél horského hřebenu, v jednom místě byla silnice vytesaná do skály a pohled skleněnou střechou „Stříbrňáka“ nahoru k modré obloze nad svislými skalními stěnami byl fantastický. Dálnice sleduje tok Rýna, jeli jsme po švýcarském břehu, za vodou bylo Rakousko. Na sjezdu u Vaduzu jsme sjeli, přejeli Rýn a byli v Lichtenštejnsku. Projeli jsme Vaduzem a začali stoupat k další z lichtenštejnských vesnic – k Triesenbergu. Cesta se klikatí a strmě stoupá. Minuli jsme i hrad Vaduz, oficiální rezidenci lichtenštejnské knížecí rodiny. Za Triesenbergem silnice prochází tunelem pod horským hřebenem a vyjíždí v horském údolí. Všude kolem dokola jsou hřebeny a hory přesahující hranici dvou tisíc metrů nad mořem. Dále v údolí jsou významná lyžařská střediska, my jsme ale odbočili kousek za tunelem a po velmi úzké klikaté silnici dojeli k našemu ubytování – horskému hotelu Sücka. Tento hotel se nachází ve výšce 1100 metrů nad mořem. Po ubytování jsme vyrazili na procházku po horském hřebenu. Jiným tunelem pro pěší jsme podešli hřeben a ocitli se na vnější straně hřebenu, odkud byl nádherný výhled na klikatící se Rýn hluboko dole. Celou procházku jsme se toho výhledu nemohli nabažit. Na horských loukách kvetly desítky druhů rostlin.
Během procházky nám vyhládlo a v penzionu jsme se navečeřeli a ochutnali místní pivo. Už se smrákalo a ještě jsme poseděli na terase u našeho pokoje. I odsud byl nádherný výhled do údolí pod námi. Zdola k nám zaléhalo zvonění kravských zvonců. Byl to pro nás nový zážitek. Zvonce zvonily i celou noc, ale ne tak, abychom nemohli klidně spát.
