Den 8 - sobota
Z Petrohradu jsme se přesunuli do Carského Sela – Puškina a prohlédli si zdejší palácový komplex. Bohužel na Jantarovou komnatu stála veliká fronta a ztratili bychom celý den. Prošli jsme si park, který by bylo možné přirovnat k parku ve Versailles. Vévodí mu také velká nádrž a na okružní cestě jsou drobné objekty reprezentující různá vzdálená místa – například malá egyptská pyramida.
Zašli jsme se také podívat na sochu Puškina – v životní velikosti sedí na lavičce a z jeho pózy se dá odhadovat, že je asi právě po velmi náročném flámu.
U východu jsme si ještě zakoupili občerstvení a po jeho zkonzumování pokračovali v cestě. Měli jsme už jen pár rublů a nechali jsme si ohřát polotovar sosiska v těstě – párek v těstu – a bylo to dobré.
Překvapil nás ruský venkov od Petrohradu směrem k Estonsku. Od naší minulé cesty se mnohé změnilo – ubylo polorozpadlých opuštěných domů a bylo vidět hodně domů rozestavěných. Zřejmě se život začal vracet i na ruský venkov.
Pár stovek metrů před estonskou hranicí jsme ještě dotankovali do plna nádrž lacinou naftou a po zkušenostech z minula i ulehčili našim útrobám.
Letos přechod hranice zpět do Evropské unie zabral něco přes hodinu.
Měli jsme trochu časovou rezervu a tak, když se objevila směrovka „Kunda – 10 km“, dal jsem pravý blinkr a jel se tam podívat. Z hlavního tahu vede do Kundy rovná přímá silnice prakticky bez zatáček. Je to malé přístavní město s několika průmyslovými podniky a místními podniky služeb – například přepravní firma Kundatransport.
Městečko jsme projeli, vrátili se na hlavní tah a dojeli do Tallinnu. V té době už Estonsko i Lotyšsko bylo součástí eurozóny a k platbám jsme si vystačili s eury. V supermarketu jsme si zakoupili večeři a víno. Měli jsme zarezervovaný pokoj s výhledem na moře, tak jsme si chtěli udělat malý piknik u moře.
No, nějak tak to byla pravda. Z pokoje jsme viděli na moře. Byl to mělký záliv, z vody vylézalo nějaké rákosí a na obzoru přes moře přecházeli dva lidé – vody měli asi tak po kolena.
Na břehu „moře“ jsme si tedy udělali piknik a domlouvali program na zítra. V hotelu byl i bazén a nechal jsme Šárku vybrat, zda dvě hodiny věnujeme koupání v Pernau, nebo zda si na dvě hodiny zaplaveme v bazénu. S ohledem na nejistý vývoj počasí si Šárka vybrala plavání v hotelovém bazénu.
